- •Trh půdy a pozemková renta
- •Kapitál jako výrobní faktor
- •Kapitálové statky dlouhodobého charakteru
- •Investice
- •Kapitál jako volné (úvěrové) peněžní prostředky
- •Výpočet úroku
- •Výnosy finančních aktiv
- •Členění finančních trhů
- •Komerční (obchodní) banky
- •Stavební spořitelny
- •Penzijní fondy a pojišfovny
- •Investiční a podílové fondy
- •Investiční fond
- •Poptávka, nabídka a rovnováha na trhu kapitálu
TRH PŮDY, TRH KAPITÁLU
TRH PŮDY A POZEMKOVÁ RENTA
KAPITÁL JAKO VÝROBNÍ FAKTOR
Kapitálové statky dlouhodobého charakteru
Kapitál jako volné (úvěrové) peněžní prostředky
ČLENĚNÍ FIFNANČNÍCH TRHŮ
POPTÁVKA, NABÍDKA A ROVNOVÁHA NA TRHU KAPITÁLU
Trh půdy a pozemková renta
Půda jako výrobní faktor
Půda a přírodní zdroje jsou výrobní faktory vytvořené převážně přírodními procesy a jejich množství je dané. Vlastník tyto výrobní faktory může využívat při své vlastní podnikatelské činnosti, nebo je pronajímá na určitou dobu. Ten, kdo si tyto zdroje pronajímá, odvádí jejich vlastníkovi pravidelný poplatek v podobě renty.
Nájemné a renta
Za pronajatý pozemek se platí tzv. pacht, který se skládá z renty a nájmu.
Nájemné se platí za běžně reprodukovatelné statky (např. výrobní prostory nebo zavlažovací zařízení). Za používání nereprodukovatelných výrobních faktorů (nedají se lidskou činností vytvořit), jako je půda, se vlastníkovi platí poplatek - renta.
Poptávka po půdě je odvozenou poptávkou.
Poptávka po půdě poměrně stálá a slabě reaguje na změnu ceny - renty, což se projevuje v značně vertikálním průběhu křivky poptávky po půdě.
N abídka půdy je limitována přírodními podmínkami. Množství půdy, vhodné k ekonomickému využití, je dané přírodou, nedá se rozmnožit, ani substituovat jiným výrobním faktorem. Na změnu ceny půdy nemůže nabídka reagovat změnou množství (nabídka je neelastická). Proto je v grafu 12.1 znázorněna vertikálou
(kolmice na osu x).
Tržní cena rovnováhy se na trhu půdy vytváří v bodu E, kde se protíná křivka poptávky po půdě s vertikálou nabídky půdy.
Pokud by renta byla na úrovni R1, došlo by při takto vysoké ceně k poklesu poptávaného množství půdy ze strany zemědělských výrobců na Q1. Množství Půdy v rozsahu Q1 - Q bude vytvářet převis nabídky nad poptávkou, který bude tlačit rentu směrem dolů.
Naopak, je-li cena půdy nižší (na úrovni R2), bude poptávka větší než nabídka, což bude vytvářet tlak na zvyšování renty do rovnovážného bodu R.
Zemědělská výroba má určitá specifika:
dlouhý výrobní cyklus neumožňuje podnikatelům pružně reagovat na změny v koupěschopné poptávce;
závislost výroby na přírodních podmínkách, např. změny v počasí mohou vyvolat výkyvy v produktivitě, v nákladech a vyúsťují v nabídkové šoky.
Pozemková renta
To, že nabídka půdy je fixní (strana nabídky má na trhu půdy monopol) a poptávka po půdě je odvozená, způsobuje, že cena půdy (renta) se odvozuje od ceny produktu (např. obilí) a nikoli naopak. Jinak vyjádřeno, na rentu si musí zemědělská produkce „vydělat". Cena obilí vytvořená na trhu této komodity musí být tak vysoká, aby se z ní dokázala zaplatit i renta za půdu, na které se pěstuje. Renta se stává součástí výrobních nákladů.
Půda jako výrobní faktor není homogenní, vzhledem k její poloze a bonitě. Proto i renta má rozdílnou úroveň. Bonita půdy ovlivňuje velikost nákladů. Výhodná poloha (dostatek vody a slunce), obvykle v kombinaci se zvláštní kvalitou půdy, může být příčinou vzniku monopolního postavení výrobce. Ovšem za předpokladu, že na trhu je taková poptávka po produkci, která je v těchto podmínkách vyráběna, že je možné ji prodávat za ceny vyšší, než jsou průměrné náklady. Farmáři tak získávají tzv. diferenční rentu.
Cena půdy při prodeji
Vlastník pozemku prodává půdu s cílem získat za ni takovou částku peněz, která by mu přinášela ve formě úroku tentýž důchod, jaký měl dosud ve formě renty. Prodej půdy se tak stává kapitalizací (pozemkové) renty a cena, za níž se prodává - kapitalizovanou rentou. Tato cena je odvozena z renty a je na ní závislá. Cena půdy závisí také na výši úrokové míry a samozřejmě i na nabídce a poptávce po tomto výrobním faktoru.
Renta
Cena půdy = ---------------------------- x 100
Úroková míra
Předpokládejme, že vlastník půdy pobírá rentu 1200 Kč. Banka vyplácí z vkladů 6% úrok. Cena prodávané půdy v tomto případě činí: 1200: 6 x 100 = 20 000 Kč.
Státní intervence(vměšování, zásah) v zemědělství
Zemědělská výroba patří ve všech vyspělých tržních ekonomikách k sektorům s vysokou mírou státní intervence (v Evropské unii mají tyto zásahy dokonce i nadstátní formu). Vládní regulace je zaměřena na tři oblasti:
Stabilizace cen a trhů zemědělských výrobků. Hlavním nástrojem jsou nákupní ceny (např. pšenice), jako ceny garantované vládou. Podle těchto cen se farmáři rozhodují při výrobním zaměření své podnikatelské činnosti a zároveň mají relativní jistotu, že za ně budou moci svoji produkci prodat. Stabilizační funkci má i státní výkup zemědělských přebytků a poskytování subvencí (pomoc, podpora; finanční podpora z veřejných prostředků s přesným účelem použití)
k cenám zemědělského outputu.
Regulace příjmů (důchodů) zemědělských výrobců. Cílem je vyrovnat úroveň jejich příjmů s důchody, které dosahují osoby v jiných oblastech ekonomické činnosti, které jsou porovnatelné se zemědělskou výrobou. K realizaci tohoto cíle se používají nástroje uvedené v předchozí oblasti.
Regulace samotné zemědělské výroby. V rámci strukturální politiky vláda podporuje zvyšování efektivnosti zemědělské výroby, používá k tomu dotace, daňová zvýhodnění, výhodné úvěry.