Добавил:
Upload Опубликованный материал нарушает ваши авторские права? Сообщите нам.
Вуз: Предмет: Файл:
7_VYROBAM_NAKLADY_FIRMY_A__JEJI_NABIDK_vsh_ma.doc
Скачиваний:
3
Добавлен:
01.08.2019
Размер:
566.78 Кб
Скачать
    1. Příjem firmy a její zisk

Při hodnocení své pozice na trhu firma vychází ze svých příjmů, které neustále poměřuje s náklady. Veškeré peněžní příjmy, které firmy firma získá za prodané zboží, představují její celkový příjem (TR - Total Revenue). Vypočteme ho jako součin ceny (P) a objemu produkce (Q)

TR=PxQ

V ývoj příjmů je ovlivněn tržním prostředím, ve kterém se firma pohybuje. Na dokonale konkurenčním trhu firma vystupuje jako příjemce ceny, která vzniká jako výsledek střetu poptávky a nabídky u daného produktu v rámci celého odvětví.

Vzhledem ke svému ekonomickému potenciálu firma nedokáže cenu ovlivnit a ta pro ni představuje konstantu. Z toho vyplývá, že při prodeji jaké­hokoli množství produkce dostane za každé zboží stejnou cenu. V grafu 7.7 je proto cena znázorněna přímkou DD, která zároveň představuje křivku poptávky po produkci firmy. Křivka celkového příjmu je v podmínkách dokonalé konkurence funkcí pouze proda­ného množství a v grafu 7.7 je znázorněna jako polopřímka vychá­zející z počátku kvadrantu.

Odvozené příjmové veličiny od TR jsou:

Průměrný příjem (AR -Average Revenue) je příjem na jed­notku prodané produkce. V podmínkách dokonalé konkurence je AR roven ceně produkce, protože platí:

Mezní příjem (MR - Marginal Revenue). Je to přírůstek cel­kového příjmu, který firma získá prodejem dodatečné jednotky pro­dukce

(když ∆Q = 1, potom MR = ∆TR)

Mezní příjem firmy se rovná ceně produktu (MR = P). Křivka mezního příjmu je proto na dokonale konkurenčním trhu totož­ná s křivkou poptávky, kterou firma může předpokládat (graf 7.7).

Z výpočtu průměrného příjmu a mezního příjmu plyne důležitá charakteristika dokonale konkurenčního trhu - rovnost MR a AR. V praxi to znamená, že růst celkového příjmu je doprovázen rov­ností mezního a průměrného příjmu, které se rovnají ceně.

Výpočet zisku - Celkový zisk vypočte jako rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. V praxi to znamená, že od celko­vých příjmů odečte explicitní náklady a tím získá tzv. účetní zisk.

    1. Rovnováha firmy a odvození křivky na­bídky

Maximalizace zisku firmy - Chce-li firma stanovit objem výroby, při kterém bude maximalizo­vat svůj zisk, musí při rozhodování vycházet z vývoje mezních ná­kladů a mezních příjmů. V grafu 7.9 je znázorněn rentgenový sní­mek firmy a křivka poptávky po její produkci, která je totožná s tržní cenou (Px), MR a TR.

P ři úrovni výroby Ql a Q5 nemá firma možnost dosáhnout zisk, protože při těchto objemech výroby se celkové náklady (TC=AC x Q) rovnají celkovým příjmům (TR=P x Q). Před bodem Q1 jsou TC větší než TR a za bodem Q5 také. Tyto úrovně výroby jsou považovány za tzv. body zvratu.

Při objemu výroby Q2 je křivka mezních nákladů v minimu a v bodu Q3 jsou v minimu průměrné náklady. V obou případech platí, že prodejem další jednotky produkce se zvýší mezní příjmy více než mezní náklady vynaložené na výrobu této dodatečné jed­notky. Vzhledem k tomu, že MR jsou větší než MC, firmě se vý­ roba další jednotky vyplatí. Celkové příjmy tím vzrostou více než celkové náklady a tato dodatečná jednotka firmě přinese zisk.

Za bodem Q4 jsou MC větší než MR a každá další vyrobená jednotka je spojena s většími dodatečnými náklady, než o kolik se zvýší mezní příjem firmy a její zisk tak bude klesat. Z analýzy vyplývá, že při jakémkoli objemu výroby před Q4 jsou MR větší než MC a firma bude výrobu zvyšovat. Při výrobě větší než Q4 jsou MR menší než MC a firma bude výrobu snižovat. Na úrovni Q4 nemá firma žádný důvod měnit objem výroby, neboť MR se rovnají MC a zisk firmy je maximální (v grafu 7.9 jej znázorňuje v šedém pod­kladu čtyřúhelník). Maximální zisk nedosahuje firma na minimál­ní úrovni průměrných nákladů (Q3), protože není zainteresována na maximálním zisku na jednotku výroby. Jejím cílem je maximální celkový zisk a ten získá při takovém objemu výroby, kdy se mezní náklady rovnají mezním příjmům (MC = MR). Toto je tzv. podmín­ka rovnováhy, kterou firma hledá.

Nabídka firmy při změnách ceny

V prostředí dokonalé konkurence firma prodává svoji produkci za ceny, které vznikají na trhu jako výsledek střetu nabídky a poptávky v celém odvětví. Firma je tzv. příjemcem ceny. V grafu cen 7.10 je popsáno jak firma reaguje na různou výši ceny v krátkém období, kdy nedokáže zásadním způsobem změnit technologii.

Při ceně P1 firma dosahuje maximálního zisku (bod C), pro­tože zde platí rovnost MC a MR (firma je v rovnováze). Za této si­tuace má firma větší celkové příjmy než celkové náklady (TR > TC) a také AR > AC. Firma tak dosahuje kladný čistý ekonomický zisk, který ovšem přiláká nové výrobce daného produktu, což povede k převisu nabídky nad poptávkou v odvětví a následně ke snížení ceny.

Při ceně P3 je celkový příjem firmy menší než celkové náklady a uhradí pouze průměrné variabilní náklady (bod A). Při tomto ob­jemu produkce platí TR = VC. Pokles ceny pod tuto hranici nutí firmu k ukončení činnosti. Nižší cena ji postaví do situace, kdy má TR < VC a nedokáže kry't ani průměrné variabilní, ani průměrné fixní náklady (je čistě ztrátová). Bod A proto nazýváme bodem zastavení výroby.

Pokud tržní cena (P2) uhrazuje pouze průměrné náklady (bod B), potom firma dosahuje nulového zisku (TR = TC). Tato situa­ce nastává v dlouhém období, kdy je možný pohyb firem mezi odvětvími. Podmínku rovnováhy (optima) firmy v těchto podmín­kách můžeme zapsat jako rovnost P= MC = AC, resp. MR=MC = AC = AR.

Соседние файлы в предмете [НЕСОРТИРОВАННОЕ]