II. Vyberte správnou možnost:

8. V souvislosti s vydáním lékové vyhlášky budou doplatky nejvyšší ……………………….

a) hned v prvních dnech dubna b) první tři týdny měsíce dubna

c) přibližně v polovině dubna d) zejména v jarních a letních měsících

9. Už dnes průměrný Čech doplácí za léky přibližně ………………….

a) 800,- Kč ročně b) 80,- Kč měsíčně c) 180,- Kč měsíčně d) 880,- Kč ročně

10. Lékárny se v souvislosti s vydáním lékové vyhlášky ……………zbavit starých zásob léků.

a) nebudou chtít b) budou muset c) budou chtít d) odmítnou

11. Od 1. dubna budou i nadále k dispozici léky, které stoprocentně hradí………..

a) Všeobecná zdravotní pojišťovna b) ministerstvo financí

c) ministerstvo zdravotnictví d) zdravotní pojišťovny

12. Pacienti ……………….seznam léků, ke kterým existuje ekvivalent plně hrazeného léku.

a) se budou moci zeptat lékaře na b) se nebudou moci dozvědět

c) se budou muset vždy lékaře ptát na d) si musí sami vyhledat

13. Novým cenovým relacím se budou nuceny přizpůsobit zejména ty farmaceutické firmy, které ……………

a) nevyrábějí originální léky, ale jejich kopie b) nemají dostatek prostředků na vlastní výzkum

c) nemají uzavřenou smlouvu s pojišťovnou d) vyrábějí originální léky i léky, které jim jsou podobné

14. V otázce výběru léků pacienti zpravidla…………………………

a) důvěřují svému lékaři b) příliš nevěří svému lékaři

c) nedůvěřují svému lékaři d) respektují doporučení svého lékaře

15. Pokud čeští pacienti nezmění v otázce výběru léčiv své chování, budou jejich náklady na léky od dubna tohoto roku …………………

a) narůstat pravidelně v průměru o 150,- korun b) v průměru o 150,- korun ročně nižší

c) v průměru o 150,- korun ročně vyšší d) v průměru o 150 korun měsíčně vyšší

II. část

Text 1 – Čtení s porozuměním

Zahraniční dluh ČESKÉ republiky za rok 2006: 1,22 bilionu

1. Zahraniční dluh České republiky se ke konci minulého roku zvýšil na 1,217 bilionu korun, což představuje 38% hrubého domácího produktu.

2. Podle údajů České národní banky (ČNB) se tak meziročně zahraniční dluh zvýšil o 74,8 miliardy Kč. Přírůstek zahraničního dluhu se koncentroval především do jeho dlouhodobé složky se splatností nad jeden rok. Zastoupení krátkodobých závazků se splatností do jednoho roku mírně kleslo na 31 procent celkového dluhu.

3. Nejvíce se na zahraničním dluhu z dlouhodobého hlediska podílely subjekty z ostatních sektorů (522 miliardy Kč) a vláda, na kterou připadá asi 246,5 miliardy korun. Menším podílem „přispěly“ obchodní banky se zahraničním dluhem 76,5 miliardy, nejméně pak v zahraničí dlužila ČNB (27 miliardy).

4. V rámci vládního sektoru pokračovalo čerpání úvěru od Evropské investiční banky na výstavbu dopravní infrastruktury a čerpání úvěrů na financování projektů na regionální úrovni.

5. Na krátkodobém zahraničním dluhu se drtivou většinou podílí obchodní banky a ostatní sektory, které takto dluží 196,5 resp. 173,5 miliardy korun. Vláda a ČNB využívá krátkodobého zahraničního financování pouze marginálně.

6. Podle Aleše Michla z Raiffeisenbank je naším problémem rychlost zadlužování, což padá na bedra hlavně vládě. „Podniky se pak stále častěji zadlužují k financování expanze především na východní trhy, do Ruska, Polska, Slovenska či Bulharska. Zatímco firmy ale z půjčených peněz v zahraničí financují nové akvizice s cílem zvýšit zisk a cenu akcií, o efektivnosti vládních výdajů mám velké pochyby,“ uvedl Michl.

7. Českým subjektům v zahraničí nejvíce půjčují banky a finanční instituce, které mají pohledávky skoro 500 miliard, dodavatelé a přímí investoři s 294 miliardami a ostatní investoři, kterým české subjekty dluží 227,5 miliard korun.

8. Zahraniční portfoliové a přímé investice putující do České republiky byly ve 4. čtvrtletí o 92,6 miliardy korun vyšší než tuzemské investice v zahraničí. V meziročním srovnání se tak pasivní saldo investiční pozice ČR vůči zahraničí zvýšilo o 198,8 miliardy korun na 1,034 bilionu korun. Poměr schodku investiční pozice k hrubému domácímu produktu vzrostl na 32 procent.