11. Hospodářské problémy Československa V období světové hospodářské krize, státně intervencionistická opatření a jejich efektivita.

V roce 1929 v USA vypukla velká hospodářská krize, která se stala i světovou, protože přilévá velice rychle i do Evropy. Krize v ČSR se začíná později až v roce 1930 a vrcholí v roce 1934. Byla hlubší než v evropském průměru. Během krize dochází k poklesu průmyslové výroby (klesá o 40%). Taky probíhá agrární krize z nadvýroby, dochází k přesycení trhu. Především se jedná o cukrovarství. Vliv na překonání krize měli zásahy státu. To jsou podpora kartelizace a vytvoření agrárního monopolu, který ovlivňoval a určoval ceny prodeje na trhu obilnin, nařízen zákon o agrárních clech. Od roku 1933 kartely se eviduji státem v kartelovém rejstříku. Existuji taky tiché kartely, které jsou utajené od veřejnosti. Proběhly dvě devalvace měny (1934, 1936), které vyvolaly oživení vývozu. Zlevňuje se vyvážené zboží pro zahraniční kupce. Rostou dovozní ceny, co vede k inflaci. Hroutí se banky. Roste nezaměstnanost.

Na začátku v roce 1937 dochází ke krátkému oživení díky exportu a kvůli zbrojení proti nacistickému Německu. Ale pak vznikla nova krize, zhoršila se hospodářská situace, vzrostla nezaměstnanost, redukovala se spotřeba, byla omezena moznost vystěhovalectví. Rodiny ztrácely pudu a ubytování. Vznikají takové problémy, jako snížení porodnosti žebrota, zločinnost, sebevraždy. Klesá životní úroveň obyvatelstva a ztrácejí se pozice na světových trzích. Začíná růst význam strojírenství, železářství, chemického průmyslu a elektrotechniky. S pomoci podpory exportu a zřízeni Exportního ústavu, snížení úrokové míry státem ČSR začíná se posilovat své pozice na trhu a překonavá krizi. Vyváží do Východní a Jižní Evropy. Uplatňují se firmy zbrojního průmyslu. Na trhu se objevuje Bat’a , který má úžasný management. vyváží skoro do celého světa, určuje trendy v módě.

12. Charakteristika válečných ekonomik velmocí V letech 1939–45 Německo

V roce 1939 začíná 2. Světová válka. Byl přijat zákon o válečné výrobě. Německo staví koncept velkoprostorového hospodářství a cílem je blesková válka. Díky obsazování území dochází k posílení hospodářského potenciálu. Dobyté země slouží jako zdroje surovin a práce. Ale dochází k nedostatku pracovních sil kvůli povolování. Německo násilně včleňuje lidi z dobytých území do pracovního procesu.

Německo odebírá majetek židů – odžidovštění. V zimě 1941-1942 – první vážná porážka nacistů u Moskvy. Blesková válka se mění v poziční válku. Probíhá nucena reorganizace hospodářství, Německo se snaží maximalizovat zbrojní výrobu. V roce 1943 byla vyhlášena totální válka. Do války začleněno co nejvíc lidi, včetně zen. V roce 1943 Německo trpí porážku u Stalingradu. Vzestup výroby nezastavil pád Německa. Od podzimu 1944 začíná kapitulace, v květnu hroutí se cela válečná ekonomika – ekonomický kolaps Německa.

Velka Británie

VB není připravena vojensky a ekonomicky k začátku války. Začíná ozbrojovat až po útoku na Francii. Uskutečňuje se přechod k válečnému hospodářství. Stát zasahuje do ekonomiky, prochází intenzivní mobilizace vnitřních zdrojů. VB závisí na dovozu surovin z USA. Asi polovina výdajů byla uhrazena ze zahraničních zdrojů, za pomoc USA VB platila cash-carry zlatem, cennými papíry ale po vyčerpaní těchto zdrojů v USA byl schválen zákon v půjčce o pronajmu lend-lease, podle kterého pomoc mohla být poskytnuta tem zemím, obrana kterých byla důležitá pro USA. Vojenské výdaje byly kryty z vlastních zdrojů, kvůli tomu byly zvýšeny dane obyvatelstva. Pozice VB na světovém poli oslabena.

USA

USA bylo sice neutrálním státem díky tomu, ze se nebojuje na jeho území. USA vstoupilo do války po útoku na Pearl Harbor. USA je zásobovatelem surovin a věřitelem. Dodávalo pomoc do země, které bojovaly proti fašismu. Byly plně využity výrobní kapacity. Vzrostla o 25% zemědělská výroba. Za války díky zasahám státu do hospodářství se znásobila investiční činnost, vzrostla úroveň obyvatelstva, zanikla nezaměstnanost, byla překonaná agrární krize. Rozvije se zbrojní průmysl, USA je hlavním vítězem 2. Světové války. Finanční centrum se přesunulo z Londýna do Washingtonu. USA je jedinou zemi, kterou válka ekonomicky posílila.

SSSR

22. června 1941 SSSR byl napaden Německem, nacisté obklíčili Leningrad a pronikli k blízkosti Moskvy.

V době napadení měl vysoce vyvinutou průmyslovou výrobu a armádu. Většina mužů odešla do armády, pracovní sily byly tvořeny ženami. Za války vznikly problémy zásobování. Procházela válečná přestavba hospodářství, stát se snažil zajistit potřebu pro frontu. Snížila se civilní spotřeba. Byla prodloužena pracovní doba, byli mobilizovaný zeny, důchodce a děti. Byl zřízen lístkový systém výdajů potravin. Kvůli válce stát trpěl hlad, finanční zatížení, byla odčerpaná vice než polovina státních výdajů. V rámci zákona o půjčce v pronajmu byly uskutečněny dodávky z USA. Ačkoli byly tak obrovské ztráty, došlo I k technologickému pokroku a teritoriálním ziskům (Východní Prusko, Podkarpatska Rus, Sachalin, Kurily). SSSR utrpěl největší životní ztráty, ale získal nové země, rozšířil hranice na západ. SSSR je 2. hlavním vítězem války po USA

13. Dopady mnichovského diktátu na hospodářství tzv. druhé republiky, nacistická okupace českých zemí a jejich včlenění do německého „velkoprostorového hospodářství“ (militarizace, exploatace a germanizace).

Mnichovská dohoda byla podepsána 30. září 1938 čtyřmi velmocemi. To jsou Německo, Itálie, VB, Francie. Podle této smlouvy ČSR musí odstoupit pohraniční území obývané Němci (Sudety). V důsledku ČSR zkrátilo třetinu svého území a obyvatelstvo pokleslo o třicet procent. Roku 1939 došlo k odtržení Slovenska a Podkarpatské Rusi. Obyvatelstvo vyhnáno z českého pohraničí a zbaveno svého majetku. Území ČSR je rozděleno do pěti územních celků – protektorát Čechy a Morava, Sudetoněmecká Župa, část k Bavorsku, část k dolním Rakousům, část k Horním Rakousům. ČSR melo pro Německo velký význam díky své poloze, bylo v centru Evropy, a taky melo vyvinuty těžký průmysl.

Po rozděleni Čechy se stávají zbrojním areálem Německa. Hospodářství českých zemi je části německého velkoprostorového hospodářství. Během roku 1939 bylo zřízeno válečné hospodářství . Regulují se zemědělské výroby, je povinným odváděni veškerých přebytku, diktované výkupní a prodejní ceny, kontroluji se zahraniční styk a platební styk, státem řízeny ceny a mzdy, zřízen lístkový systém. Probíhá velmi rychlá militarizace ekonomiky. Taky arizace a germanizace hospodářství. Cílem této politiky je likvidace celého českého národu a germanizace českého prostoru. Desítky tisíc Židů byli odeslaní do koncentračních táborů. Jako výsledky toho všeho můžeme povazovat vznik černého trhu, na kterém byly ceny 4x vyšší než regulované, zaměřeně spatně nastaveny kurz koruny, díky čemu německé firmy získali zboží od protektorátu téměř zdarma, snahy sblížit produkci v zemědělství skončily nezdarem v českých zemí a podíl produkce v Čechách klesá.