14. Důsledky druhé světové války, poválečná obnova V podmínkách bipolarizace světa (1945–49).

2. světová válka končila 2. záři 1945 po kapitulaci Japonska. Na 2 japonských města Hirošima a Nagasaki byly svrženy atomové bomby. Za 2. světové války lidstvo potrpělo obrovské ztráty – nad 50 milionů a především civilní obyvatelstvo. Jako výsledek nacistické rasové ideologie povazujeme holocaust, obětím holocaustu stali 6 milionu evropských židů. V únoru 1945 se konala Italská konference (zástupci: SSSR, VB, USA), která předznamenávala budoucí vývoj Evropy a celého světa, vzniklo OSN.

Dal následovala Postupimská konference, na které byly řešeny německé otázky, především rozdělení německé části po válce mezi velmocemi. Byly uvedeny zásady okupační politiky – politika 4D.

Obnova byla připravovaná ještě před koncem války na konferenci v Breten Woods, což umožnilo vznik mezinárodních organizaci.

Velka trojka (SSSR, VB, USA) měla za cíl dosáhnout vítezství, ale po válce vztahy mezi cleny ochlazuji. Objevuje se dvě nejsilnější velmoci – USA a SSSR, ale jejich různý přístup vedl k bipolárnímu rozdělení světa. Začíná studena válka. Stalin staví železnou oponu, která oddělila státy komunistického režimu ve Východní Evropě od svobodného světu Západní Evropy. USA vystupuje proti britskému kolonismu, propaguje politiku otevřených dveří, zatímco SSSR chce jen získat významné hospodářské a strategické pozice. USA má zapadni zónu Německa – Spolkovou Republiku Německo, která je proti komunismu. SSSR má východní zónu – Německou demokratickou stranu, připravuje se na sovětizaci, formuje se sovětský mocensky blok, mají největší námořní armádu.

Probíhá proces dekolonizace, který vychází ze dvou modelu: z britského – Britsko vychází svým koloniím vstříc, Indie a Barma jsou nezávisle. Spolupracuje se svými bývalými koloniemi a drzí exkluzivní pozice.

Druhy model vychází ze snahy obnovit svoji koloniální správu.

15. Hospodářsko sociální vývoj Československa V periodě limitované demokracie 1945–48/49.

v Moskvě se uskuteční důležitá jednání tří politických uskupení, která vyjednávají o řešení dvou zásadních problémů – program vlády osvobozeného Československa a politická kompozice této vlády. 3 subjekty, které se zúčastní jednání v Moskvě: státní rady, komunistická emigrace sídlící v Moskvě, Slovenská národní rada. Demokratické sily byli nepřipravené na těchto jednáních a neměli žádný detailní návrh programu vlády. Komunistické sily měli výborné připravený program, proto byl v zásadě přijat jako Košický vládni program. Obsahuje kapitoly o pozemkové reformě, která se stane hlavním nástrojem komunizace země, hospodářské obnově, to znamená, ze velké podniky a peněžní ústavy budou mít státní vedení, sociální politice a kolektivních smlouvách, školství a kultuře.

1. etapa znárodnění – prostřednictvím dekretů prezidenta. Systém smísené ekonomiky – vedle sebe bude fungovat státní sektor, soukromá malovýroba a soukromo-kapitalistické podnikání. Znárodnění podniků - znárodněno nad 3000 podniků.

1. etapa pozemkové reformy. Dekret o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců. Příděly půdy stanoveny tak, aby lidé nezbohatli, ale zase měli určité pohodlí, aby nevznikla buržoazie. Půda se dává prakticky zdarma, příděl podle počtu členů rodiny a dle bonity půdy, snaží se uspokojit co nejvíce žadatelů.

2. etapa – Hradecký program ministra Ďuriše. Má být konfiskována půda nad 50 ha

Heslem je „půda patří tomu, kdo na ní pracuje“.

Povalečná obnova probíhala ve dvou fázích. 1.faze – totální negace klasického trhu, diktuji se ceny, mzdy jsou regulovaný. 2. fáze - dvouletý plán obnovy pro zavedení centrálně plánované ekonomiky.

Instalovaná centrální plánovaná ekonomika. 1. pětiletka 1949-53, jejíž cílem zvýšit životní úroveň obyvatelstva. Hlavními rysy pětiletky jsou: odstranění kapitalistického sektoru, centralizovaná ekonomika, vnější vztahy jsou orientovány na SSSR, vysoka dynamika hospodářského růstu, zvýšení zaměstnanosti. 1949-52 1. etapa kolektivizace, která byla založena na soukromém vlastnictví půdy v zemědělství, vznikají družstva.