3MI101 – mikroekonomie 24. září – 29. říjen

Ing. Zuzana Džbánková, Ph.D. zimní semestr 2007

6. Nedokonalá konkurence

Nedokonalá konkurence (3 základní složky):

1. formy selhání trhu a příčiny selhání trhu,

2. charakter nedokonalé konkurence a příčiny jeho vzniku,

3. srovnání dokonalé a nedokonalé konkurence;

1. Formy a příčiny selhání trhu

• tři formy tržního selhání

  • neefektivnost = špatná alokace (využití) zdrojů

  • nerovnost = nerovnoměrné náklady a rozdělování důchodů, vyplývající z nerovnoměrného rozdělení zdrojů

  • nestabilita = cyklický vývoj ekonomiky (nezaměstnanost, inflace atd.)

• příčiny tržního selhání

  • externality

• nezamýšlené vedlejší efekty výroby nebo spotřeby

• neprocházejí trhem, nelze je jím regulovat – neovlivňují ceny výrobků

• dochází k přesunu nákladů nebo výnosů na jiný subjekt

• mohou být pozitivní a negativní:

• pozitivní externalita při výrobě – vzájemná pomoc dvou subjektů (nechtěná) Např. Včeličky souseda létají na mojí zahrádku – oprašují mi stromky a z toho já mám skvělá jablka, ale soused zas má úžasný včelí med.

• negativní externalita při výrobě – znečišťování životního prostředí při výrobě

• pozitivní externalita při spotřebě – můžu mít klidný pocit, že mě v případě nouze zachrání sousedův pes

• negativní externalita při spotřebě – nemůžu vylézt na zahradu, protože mě dusí sousedovy květiny (jsem alergik)

• Veřejné statky

• hrazené státním rozpočtem

• čistý veřejný statek má dvě vlastnosti zároveň:

  • nevyléčitelnost = pokud poskytujeme veřejný statek jedné osobě, nemůže být poskytován, aniž by byl poskytován jiným osobám – např. veřejné osvětlení, most

  • nezmenšitelnost =pokud je veřejný statek poskytován jednomu spotřebiteli, je ostatním poskytován s nulovými dodatečnými náklady - např. pokud už jednou tu armádu máme, je jedno kolik obyvatel je v republice

• asymetrické informace

• nerovnoměrné informace

• různé tržní subjekty mají různý přístup k informacím.

• 2 základní problémy:

  • morální hazard = jiné informace má kupující, jiné prodávající Např. Půjdu si koupit ojetý automobil, jako laik si vyberu nějaký, který se mi zalíbí. Poté zjistím, že je po bouračce, je těžce ovladatelné. Mám jiné informace než ten, kdo auto prodává. Např. Krádež u nás doma, ale s tím, že jsem nechala z nepozornosti než jsem šla spát otevřený okno, tak ho dodatečně rozbijí. Pojišťovna to neví nebo mi to spíš nemůže dokázat – obě strany mají opět jiné informace

  • nepříznivý výběr = dochází k tomu, že nekvalitní zboží vytlačuje zboží kvalitní z trhu. Např. Někteří výrobci napodobují kvalitní značkové oblečení, prodávají to pod tou značkou (trestné). Na trhu si mohu koupit džíny, které vypadají jako značkové, ale nejsou, vypadají ale naprosto stejně. Předpokládám, že zboží je méně kvalitní, když značku nemá. Jsem ochoten zaplatit nějakou přiměřenou cenu. Dochází tedy k vytlačování kvalitního zboží méně kvalitním – místo značkových džin za 5.000,- si koupím „padělané“ za 1.500,- třeba.

• jisté a konkrétní zásahy státu

• sem patří stanovení cenovým stropů, nebo cenových prahů

• stát uměle stanoví pevnou cenu.

• Např. stanovení minimální mzdy.

• nedokonalá konkurence, resp. monopolní síla