Majoritní demokracie

• Existuje v USA, Velké Británii, Kanadě - typický systém dvou politických stran, typický unikátní centralizovaný stát, většinový volební systém a z toho plyne i politicky jednobarevná vláda.

Konsensuální demokracie

• Více politických stran, poměrný volební systém, většinou se jedná o federace a jsou zde koaliční vlády. Holandsko, Belgie, Česko.

Nové demokracie (polodemokracie)

• Vznikly při třetí vlně demokracie (1974 - pád vojenských režimů v Řecku, Portugalsku, Španelsku - 1989 - rozpad SSSR a diktatur v jižní Americe). Slabá občanská společnost, slabé a fragmentované politické strany, neartikulují zájmy společnosti. Tyto země prošly radikální ekonomickou reformou (ekonomická liberalizace- šoková terapie) - ekonomický pokles. Vypukly zde etnické a národnostní konflikty (válka v Jugoslávii), tyto demokracie se transformovaly z předchozích komunistických režimů s monopolem jedné strany začleněným v Ústavě. Tato strana byla velmi silně propojena se státem - státostrana. Byla zde oficiální ideologie - marxismus leninismus. Totalitní je systém vládnutí nastolovaný silou, manipulací a terorem. Totalitní moc se snaží zpolitizovat všechny oblasti života a proniknout do nich. Státní kontrola ekonomiky, jedna strana, kontrola médií.

Východoasijské režimy

• Japonsko, Thajsko, Severní Korea. Rapidní ekonomický růst, předpokládalo se, že se zde vyvinou klasické liberální demokracie, ale ty narazily na tradiční konfuciánské hodnoty. Orientovány spíše na ekonomiku (růst), ale nezajímají je rozvíjení osobní člověka. Silný stát, silná vládnoucí strana, slabé sociální výdaje a zabezpečení. Silně zasahující stát do ekonomiky. V těchto státech je silné náboženství s důrazem na tradici, kázeň a loajalitu. Tyto režimy mají velký respekt k vůdcům. V očích západu tyto režimy vypadají jako autoritativní. Důraz na pospolitost a rodinnou soudružnost s omezeným individualismem a lidskými právy.

Islámské režimy

• Vychází z práva Šarija, teokracie (=vláda boží),autority náboženské jsou nadřazené politickým autoritám. Státní funkce se obsazují podle toho, jaké kdo zaujímá místo v náboženské hierarchii. Nerozlišuje se zde náboženská a soukromá sféra. Politická autorita má neomezenou moc, protože vychází od Boha a proto se nemusí opírat od souhlasu lidu ve volbách.

Vojenské režimy

• Potlačeno právo na shromažďování, opozice, svobodný tisky. Junta - kolektivní vojenské vládnutí, sbor generálů ze všech složek. Osobní diktatura - armáda nevládne ale tahá z nitky (kdysi v Brazílii). Patří do širší kategorie autoritářských režimů - vláda bez souhlasu lidu, nejsou zde svobodné volby, vláda potlačí opozici, potlačí svobodu slova a shromažďování, ale nechce zrušit občanskou společnost.

Schéma liberálních demokracií Dělba moci V Ústavě čr (V liberálních demokraciích)

 

Politické ideologie

• Ideologie = světonázorový systém, systém idejí, který nám pomáhá poznávat a vysvětlovat svět

• Politické ideologie = názory a ideje týkající se politické reality

• Výklad ideologie - Marx - podle něj jsou ideologie falešné (Engels - falešné vědomí), které je potřeba demaskovat. Odlišoval vědecké poznání - jak funguje svět a společnost. Ideologie jsou falešné, protože jsou spojeny s třídní společností. Překroucení reality v ideologii vyvěrá z toho, že ve společnosti jsou protikladné třídy a v ideologie se odráží pohled na svět vládnoucí třídy. Ideje vládnoucí třídy jsou ideje vládnoucí společnosti. Vládnoucí třída totiž vládne materiálními prostředky a tedy i duchovními prostředky. Ideologie tedy slouží vládnoucí třídě. Ideologie je však dočasná, budou-li zrušeny třídy, zruší se i potřeba iluzí (pokroucené vykládání společnosti). Vzdát se iluzí vyžaduje vzdát se postavení, které tyto iluze vyžaduje - je třeba změnit realitu, základ iluzí.

    º Lenin - podle něj jsou ideologie ideje jakékoliv třídy (ne jen vládnoucí), slouží zájmům dané třídy. Pro něj už ideologie není pojmově negativní. Socialismus = ideje dělnické třídy. Navázal na něj italský marxista Gramsci - tvrdil, že kapitalismus udržuje moc hegemonií (nadvláda buržoazních myšlenek), myšlenky kapitalismu se stávají obecně přijímanými, projevující se ve všech vrstvách společnosti.

    º Frankfurtská škola (Adorno, Marcuso) - moderní průmyslová společnost manipuluje lidským myšlením a produkuje v nich nové, neautentické myšlenky, ohlupuje lidi, ze kterých dělá konzumenty, blahobytem; vytváří dojem svobodné diskuse, v níž ale dochází k indoktrinaci. Tato technokratická společnost se tváří jako tolerantní, ale je to pouze zdání.

Dělení:

• Lineární - Komunismus - socialismus - liberalismus - konzervativizmus - fašismus

    º Dělení na levici a pravici (pochází z francouzské revoluce) - základem je radikálnost (levice) a konzervativnost (pravice). Vychází z toho, jak se ideologie staví k rovnosti.

• Podkovovité schéma - je zde lépe vidět, že krajní ideologie (komunismus, fašismus) jsou obdobné, protože jsou propagovány totalitou.

• Schéma autorita - svoboda - nestačí jen dělení na pravici a levici, protože zde ideologie začleníme lépe. Socdem - svobodná levice, anarchokapitalismus - svobodná pravice, stalinismus - levicová autorita x nacismus