17.1.2 Peníze jako prostředek směny

Nejlépe viditelnou funkcí peněz je jejich použití při placení za zboží a služby. Peníze vystupují v roli transakčního prostředku, všeobecného ekvivalentu.

Ve vývoji obchodování se v roli všeobecného ekvivalentu vystřídaly nejrůznější statky – dobytek, plátno, sůl,atd. Jejich nevýhodami byla špatná dělitelnost, nevhodné fyzikální a chemické vlastnosti,atd. Teprve drahé kovy vytvořily směnný systém, který je operativní a efektivní. K tomu, aby drahé kovy jako peníze mohly efektivně vykonávat funkci prostředku směny, musí splňovat některé předpoklady:

a) Musí být všeobecně uznávané a snadno přijatelné

b) Musí mít stálou, relativně vysokou hodnotu

c) Nesmí být snadno rozmnožitelné (padělatelné)

Ve funkci transakčního prostředku však, na rozdíl od funkce měřítka cen a jednotky zúčtování, musí peníze existovat v reálných formách.

17.1.3 Peníze jako měřítko a prostředek úhrady odložených plateb

Nákladem dluhu a výnosem úvěru je úrok (cena dluhu, úvěr). Dluh je závazkem dlužníka zaplatit věřiteli po uplynutí stanovené lhůty dlužnou částku.

17.1.4 Peníze jako zásoba bohatství, jako uchovatel hodnoty

Peníze jsou relativně nejvhodnější k tvoření zásoby bohatství, resp. jako uchovatel hodnoty. Majetek však nemusí mít a zpravidla nemá jen podobu peněz. U podnikatelských subjektůjsou to např. zásoby materiálnu, zboží, atd. V domácnostech tvoří majetkové portfolio rovněž peněžní prostředky, ale také nemovitosti, vybavení domácností, atd.

Majetkové portfolio domácností můžeme chápat jako souhrn různých věcí a peněžních aktiv, kterým jednotlivé subjekty, ale i společnost jako celek, přisuzují trvalejší vyšší hodnotu. Výhodou vlastnictví těchto aktiv je buď důchod nebo přímý užitek z jeho užívání. Nevýhodou některých věcných aktiv jsou především náklady na údržbu, zabezpečení, pokles ceny, atd. Další nevýhodou je nízký stupeň likvidity (relativní snadnost a rychlost, se kterou může být majetek převeden do peněžní formy. Vysoký stupeň likvidity naopak mají aktiva v peněžní formě. U peněžních prostředků však hrozí jejich znehodnocení inflací či devalvací. Naopak peníze vložené např. do cenných papírů, životního pojištění nebo bankovních vkladů přinášejí určitý výnos, stávají se investicemi. Jejich soubor pak tvoří investiční portfolio.

Z hediska časového a zároveň podle stupně likvidity můžeme rozlišovat následující peněžní aktiva:

Hotovosti (nejvyšší stupeň likvidity, možnost okamžitého disponování)

Vklady na běžných účtech v bankách (rovněž vysoký stupeň likvidity, možnost okamžitého disponování)

Termínované bankovní vklady (dispozice s nimi je omezena lhůtou od několika dnů do několika let, likvidita závisí na délce této lhůty)

Úspory stavebního spoření (jeden cyklus je pětiletý, tím je vymezen i stupeň likvidity)

Životní pojištění (peněžní prostředky jsou k dispozici vlastníkovi buď v případě pojistné události nebo po vypršení sjednané doby, která je zpravidla víceletá)

Penzijní připojištění (peněžní prostředky jsou vázány dlouhodobě, někdy až na několik desítek let, stupeň likvidity je proto velmi nízký)

Proti peněžním aktivům stojí peněnžní pasiva, jejichž význam roste s četnějším využíváním dlouhodobého financování domácností.