13.1 Předmět makroekonomie

Makroekonomie se věnuje chování ekonomiky jako celku. Zabývá se makroekonomickými (agregátními) veličinami charakterizujícími stav a tendence změn na jednotlivých trzích: trhu zboží a služeb, trhu práce a kapitálu, trhu peněz a devizovém trhu, a to ve vzájemných souvislostech.

Na trhu zboží a služeb sleduje makroekonomie stav a vývoj celkového výstupu (outputu) ekonomiky, který je nejčastěji vyjadřován ukazatelem hrubého domácího produktu, a dále vývoj cenové hladiny. Pracuje tedy s trhem statků a služeb jako s celkem a nezabývá se jednotlivými dílčími trhy, stejně jako se nezabývá chováním jednotlivých domácností a firem. Makroekonomii tedy zajímá chování a rozhodování vysoce agregovaných skupin (sektorů)

subjektů - 3 domácích a 1 zahraničního :

sektor domácností

sektor firem

Veřejný sektor

zahraniční sektor – všechny zahr. subjekty (domácnosti, firmy, vlády), které jsou v ekonomickém (obchodním nebo platebním) kontaktu s domácími subjekty. Pro zahraniční sektor je tedy typické, že všechny subjekty působí v zahraničí a ve vztahu k domácí ekonomice vystupují jako odběratelé a nebo dodavatelé zboží a služeb

Mezi trhy výrobních faktorů zahrnujeme:

Trh půdy – vychází z makroekonom. Předpokladu, že vzhledem k omezenosti půdy a klesajícím výnosům z rozsahu činnosti na jedné straně a rostoucí produktivitě práce a efektivnosti hospodářské činnosti na straně druhé

Trh kapitálu – potkává se zde poptávka firem po investicích s nabídkou úspor domácností. Chápeme tedy kapitál jako úspory, které se přeměňují v investice díky pružné reálné úrokové míře, jež umožňuje dosáhnout rovnováhu na trhu kapitálu

Trh práce – jedná se na něm o nabídku práce, podmíněnou chováním domácností, které reagují na roustoucí nebo klesající úroveň reálných mezd a spolu s poptávkou tak určují úroveň zaměstnanosti.

Trh kapitálu a trh práce – hovoří se o nich jako o odvozených trzích, neboť zde vystupují podnikatelé (sektor firem) jako poptávající a naopak sektor domácností jako vlastnící výrobních faktorů, tedy nabízející (práci, kapitál)

Peněžní sektor – fungují v něm finanční trhy (trh peněz, finančního kapitálu a deviz) a půspbí měnící se cenová hladina

Trh peněz – setkává se zde poptávka po penězích s nabídkou peněz. Především zde se rozhoduje o stabilitě cenové hladiny. Rostoucí nominální nabídka peněz, není-li provázeno rostoucím výkonem, vede ke zvýšení cenové hladiny a následně i ostatních nominálních cen

Trh finančního kapitálu – vychází se ze skutečnosti, že kapitál lze rozdělit na reálná (hmotná) aktiva a finanční aktiva. S finančními aktivy se obchoduje jednak na trhu peněz, jednak na trhu cenných papírů. Finanční omezení každého jednotlivce vede k situaci, že rovnováha na trhu peněz implikuje i rovnováhu na trhu ostatních finančních aktiv.

Devizový trh – představuje trh s depozity denominovanými v cizích měnách. Celková poptávka po devizách, stjně jako nabídka deviz, závisí především na mezinárodním pohybu zboží a služeb, na mezinárodním pohybu peněz a na mezinárodním pohybu kapitálu.

Základní veličiny , jejichž vývoj ovlivňuje makroekonomickou situaci, jsou:

Výstup ekonomiky (produkt) – klíčová agregátní veličina

Cenová hladina

Zaměstnanost

Pozice vůči zahraničí