- •5. Ekonomický systém (Základní ekonomické problémy a způsoby jejich řešení; klasifikace ekonomických systémů; příkazová ekonomika; tržní ekonomika; technická stránka společenské výroby)
- •5.1 Základní ekonomické problémy
- •3. Pro koho vyrábět?
- •1. Přenáší informace
- •2. Vytváří podněty pro chování spotřebitelů a výrobců
- •3. Rozděluje důchody mezi obyvatelstvo
- •5.2. Klasifikace ekonomických systémů
- •Vlastnictví
- •5.3 Příkazová ekonomika
- •5.4 Tržní ekonomika
- •5.5 Technická stránka společenské výroby
- •11.3. Nezaměstnanost
- •13.1 Předmět makroekonomie
- •Veřejný sektor
- •13.2 Makroekonomické výstupy (hdp)
- •13.3 Metody zjišťování hdp
- •13.4 Nominální a reálný hdp
- •13.5 Hrubý domácí produkt a odvozené veličiny
- •Vypovídající schopnost ukazatele hdp
- •13.6 Základní makroekonomické charakteristiky
- •14. Agregátní důchod a agregátní poptávka a nabídka (základní makroekonomické veličiny a jejich vzájemné vztahy; dvousektorový model: spotřeba a investice; dousektorový model: výdajový multiplikátor)
- •14.1 Základní makroekonomické veličiny s jejich vzájemné vztahy
- •Vztahy mezi agregátní poptávkou, nabídkou a důchodem
- •14.2 Dvousektorový model: spotřeba a investice
- •Investice ve výdajovém modelu
- •14.3 Dvousektorový model: výdajový multiplikátor
- •15 Model ad – as (makroekonomická rovnováha V modelu as-ad; křivka agregátní poptávky; křivka agregátní nabídky a potenciální produkt)
- •15.1 Makroekonomická rovnováha V modelu ad – as
- •15.2 Křivka agrgátní poptávky
- •Investiční past a past likvidity
- •Investiční past
- •15.3 Křivka agregátní nabídky a potenciální produkt
- •16.1 Ekonomický růst a jeho teoretické základy
- •16.3 Neoklasické modely růstu
- •16.4 Modely ekonomického rozvoje
- •Industriální
- •16.5 Hospodářský cyklus
- •16.6 Příčiny hospodářského cyklu
- •16.7 Ekonomické důsledky hospodářského cyklu
- •16.8 Proticyklická a prorůstová hospodářská politiky V poválečném období
- •17 Peníze a banky (pojetí a funkce peněz; formy peněz; měna, její kupní síla a kurz měny; peněžní zásoba a poptávka po penězích; banky)
- •17.1 Pojetí a funkce peněz
- •17.1.2 Peníze jako prostředek směny
- •17.1.3 Peníze jako měřítko a prostředek úhrady odložených plateb
- •17.1.4 Peníze jako zásoba bohatství, jako uchovatel hodnoty
- •17.2 Formy peněz
- •17.3 Měna, její kupní síla a kurz měny
- •17.4 Peněžní zásoba a poptávka po penězích
- •17.5 Banky
- •17.5.1 Bankovní soustava
- •1. Model univerzálního bankovnictví
- •2. Model odděleného bankovnictví
- •17.5.3 Obchodní banky
- •18 Inflace a Phillipsova křivka (chápání inflace a její měření; inflace a soudobé teorie; příčiny, typy a důsledky inflace; Phillipsova křivka; dynamické chápání inflace a protiinflační politika)
- •18.1 Chápání inflace a její měření
- •Inflace znamená všeobecný růst cenové hladiny V ekonomice. Opakem inflace je deflace, kdy dochází k poklesu cenové hladiny.
- •Index spotřebitelských cen
- •Vztah mezi inflací a úrokovou mírou
- •18.2 Inflace a soudobé teorie
- •18.3 Příčiny, typy a důsledky inflace
- •18.4 Phillipsova křivka
- •18.5 Dynamické chápání inflace a protiinflační politika
- •19 Stát a ekonomika („Leviathan“ nebo „Prozřetelnost“; historický vývoj funkcí státu; ekonomická teorie o zasahování státu do ekonomiky; hospodářská a sociální politika státu)
- •19.1 „Leviathan“ nebo „Prozřetelnost“?
- •19.2 Historický vývoj funkcí státu
- •19.3 Ekonomické teorie o zasahování státu do ekonomiky
- •19.4 Hospodářská a sociální politika státu
- •19.4.1 Typologie hospodářské politiky
- •19.4.2 Cíle a nástroje hospodářské politiky a jejich vztahy obecně
- •19.4.3 Magie makroekonomie
- •19.4.4 Strukturální hospodářská politika
- •19.4.5 Sociální politika státu
- •19.4.6 Průmyslová politika
- •19.4.7 Veřejný sektor
- •Velikost a odvětvová struktura veřejného sektoru ve vybraných zemích
- •20 Fiskální politika (rozpočtové hospodaření; daňová politika; výdajová politika; deficit státního rozpočtu a státní dluh; veřejné výdaje a zaměření fiskální politiky)
- •20.1 Rozpočtové hospodaření
- •Výsledky státního hospodaření
- •Viz graf 20.1 na straně 461!
- •20.1 Daňová politika
- •Vzájemný vztah daní a rozpočtového salda
- •20.3 Výdajová politika
- •Vládních transferů
- •20.4 Deficit státního rozpočtu a státní dluh
- •20.5 Veřejné výdaje a zaměření fiskální politiky
- •21 Monetární politika (peněžní zásoba a úroková míra jako hlavní nástroje monetární politiky; nástroje centrální banky používané V monetární politice)
- •21.1 Peněžní zásoba a úroková míra jako hlavní nástroje monetární politiky
- •Využití obou hlavních nástrojů – řízení peněžní zásoby a regulace úrokové míry – vyústí V expanzivní nebo restriktivní politiku.
- •22.2 Nástroje centrální banky používané V monetární politice
- •1. Povinné minimální rezervy
- •2. Operace na volném trhu
- •Výhody při využívání operací centrální banky na volném trhu jsou:
- •3. Diskontní sazby, lombardní sazby a repo sazby
13.1 Předmět makroekonomie
Makroekonomie se věnuje chování ekonomiky jako celku. Zabývá se makroekonomickými (agregátními) veličinami charakterizujícími stav a tendence změn na jednotlivých trzích: trhu zboží a služeb, trhu práce a kapitálu, trhu peněz a devizovém trhu, a to ve vzájemných souvislostech.
Na trhu zboží a služeb sleduje makroekonomie stav a vývoj celkového výstupu (outputu) ekonomiky, který je nejčastěji vyjadřován ukazatelem hrubého domácího produktu, a dále vývoj cenové hladiny. Pracuje tedy s trhem statků a služeb jako s celkem a nezabývá se jednotlivými dílčími trhy, stejně jako se nezabývá chováním jednotlivých domácností a firem. Makroekonomii tedy zajímá chování a rozhodování vysoce agregovaných skupin (sektorů)
subjektů - 3 domácích a 1 zahraničního :
sektor domácností
sektor firem
Veřejný sektor
zahraniční sektor – všechny zahr. subjekty (domácnosti, firmy, vlády), které jsou v ekonomickém (obchodním nebo platebním) kontaktu s domácími subjekty. Pro zahraniční sektor je tedy typické, že všechny subjekty působí v zahraničí a ve vztahu k domácí ekonomice vystupují jako odběratelé a nebo dodavatelé zboží a služeb
Mezi trhy výrobních faktorů zahrnujeme:
Trh půdy – vychází z makroekonom. Předpokladu, že vzhledem k omezenosti půdy a klesajícím výnosům z rozsahu činnosti na jedné straně a rostoucí produktivitě práce a efektivnosti hospodářské činnosti na straně druhé
Trh kapitálu – potkává se zde poptávka firem po investicích s nabídkou úspor domácností. Chápeme tedy kapitál jako úspory, které se přeměňují v investice díky pružné reálné úrokové míře, jež umožňuje dosáhnout rovnováhu na trhu kapitálu
Trh práce – jedná se na něm o nabídku práce, podmíněnou chováním domácností, které reagují na roustoucí nebo klesající úroveň reálných mezd a spolu s poptávkou tak určují úroveň zaměstnanosti.
Trh kapitálu a trh práce – hovoří se o nich jako o odvozených trzích, neboť zde vystupují podnikatelé (sektor firem) jako poptávající a naopak sektor domácností jako vlastnící výrobních faktorů, tedy nabízející (práci, kapitál)
Peněžní sektor – fungují v něm finanční trhy (trh peněz, finančního kapitálu a deviz) a půspbí měnící se cenová hladina
Trh peněz – setkává se zde poptávka po penězích s nabídkou peněz. Především zde se rozhoduje o stabilitě cenové hladiny. Rostoucí nominální nabídka peněz, není-li provázeno rostoucím výkonem, vede ke zvýšení cenové hladiny a následně i ostatních nominálních cen
Trh finančního kapitálu – vychází se ze skutečnosti, že kapitál lze rozdělit na reálná (hmotná) aktiva a finanční aktiva. S finančními aktivy se obchoduje jednak na trhu peněz, jednak na trhu cenných papírů. Finanční omezení každého jednotlivce vede k situaci, že rovnováha na trhu peněz implikuje i rovnováhu na trhu ostatních finančních aktiv.
Devizový trh – představuje trh s depozity denominovanými v cizích měnách. Celková poptávka po devizách, stjně jako nabídka deviz, závisí především na mezinárodním pohybu zboží a služeb, na mezinárodním pohybu peněz a na mezinárodním pohybu kapitálu.
Základní veličiny , jejichž vývoj ovlivňuje makroekonomickou situaci, jsou:
Výstup ekonomiky (produkt) – klíčová agregátní veličina
Cenová hladina
Zaměstnanost
Pozice vůči zahraničí