32. Měření inflace

- měří se pomocí cenových indexů:

- cenový spotřební index

- index cen výrobců

- deflátor HDP

Inflace= neustálý růst cenové hladiny (agregátní)

• je to změna (není to totéž, co vysoká cenová hladina)

Měření inflace:

cenová hladina_(t) - cenová hladina_(t-1)

míra inflace =  100 [%]

cenová hladina_(t-1)

• měřítkem inflace jsou cenové indexy:

• cenový deflátor

• tzv. Paascheho index

 P₁  Q₁ Yn

d ef_HDP = = P P = … podíl nominálního a reálného důchodu

 P₀  Q₁ Yr

P >1 … zvýšení cenové hladiny  dojde k inflaci _P

P < 1 … snížení cenové hladiny  dojde k deflaci míra inflace =

P = 1 … nulová změna cen  není inflace P

• CPI - index spotřebitelských cen

• zaměřuje se na vybraný soubor spotřebního zboží (= spotřební koš - Q₀)

• tzv. Laspeyresův index

 P₁  Q₀

CPI =

 P₀  Q₀

dezinflace = snížení míry inflace (např. pokles míry inflace z 5% na 3%)

33. Phillipsova křivka

- vyjadřuje vztah mezi inflací a nezaměstnaností

- adaptivní očekávání - lidé očekávají inflaci v takové výši, v jaké byla v minulém období

- racionální očekávání - předpoklad, že ekonomické subjekty nedělají systematické chyby, při rozhodování

mají veškeré dostupné informace a že každá chyba se udělá jen jednou

Phillipsova křivka

• vyjadřuje substituční vztah mezi inflací a nezaměstnaností

• platí pro krátké období

• poroste-li inflace, sníží se nezaměstnanost

Etapy Phillipsovy křivky

1. původní mzdová Phillipsova křivka (PC)

• v yjadřuje inverzní vztah mezi mzdovými sazbami a mírou nezaměstnanosti

• substituce mezi mzdovou inflací a nezaměstnaností

SPC … krátkodobá Phillipsova křivka

u* … přirozená nezaměstnanost (cca 5,5 %)

2. modifikovaná Phillipsova křivka (Samuelson, Solow)

• c enově inflační verze

• vyjadřuje inverzní vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou inflace

• přirozená míra nezaměstnanosti … u* = cca 4%

• nižší nezaměstnanost je možná jen za cenu zvýšení inflace

P_t - P_(t-1)

_t =

P_(t-1)

3. rozšířená Phillipsova křivka (Friedman, Phelps)

• p latí pro dlouhé období

• musíme brát v úvahu i očekávání

• substituce mezi inflací a nezaměstnaností neplatí

Y = Y*

inflace očekávaná = skutečná inflace

34. Nezaměstnanost, příčiny, formy, dopady

- jeden ze čtyř základních makroekonomických ukazatelů

rozdělení obyvatel - ekonomicky aktivní - zaměstnaní (mají placenou práci)

- nezaměstnaní (nemají práci,ale hledají ji)

- ekonomicky neaktivní (děti, důchodci...)

formy: a) z hlediska příčin vzniku - frikční - např. z důvodu hledání lepší práce

- strukturální - vzniká z důvodu profesní nerovnováhy mezi nabídkou a

poptávkou práce

- sezónní - vzniká z důvodu sezón (např. zemědělství)

- cyklická - spojena s cyklickým vývojem ekonomiky

b) z hlediska dobrovolnosti - dobrovolná x nedobrovolná

- dopady - 1) ekonomické - rozdíl mezi skutečným a potenciálním produktem

2) sociální - sebevraždy, kriminalita...

- Okunův zákon - vzroste-li skutečná míra nezaměstnanosti o 1% nad přirozenou míru nezaměstnanosti,

poklesne skutečný produkt o 2% pod potenciální

• definice nezaměstnaného člověka podle ILO:

1. nezaměstnaný  ekonomicky aktivní

2. nesmí být zaměstnaný nebo sebezaměstnaný

3. musí aktivně hledat práci

4. je schopen do práce nastoupit do určité doby (14 dní)

• liší se  ne vždy kteří jsou nezaměstnaní jsou zaregistrováni na úřadu práce