30. Model is-lm-bp (Mundell-Flemingův model)

- analyzuje účinky fiskální a monetární politiky v otevřené ekonomice

- vychází z modelu IS-LM, ale je doplněn o křivku platební bilance

- fixní kurz - při něm je monetární politika neúčinná, fiskální účinná, jeho hodnotu musí udržovat ČNB

- revalvace - zhodnocení fixního kurzu

- devalvace - znehodnocení fixního kurzu

- flexibilní kurz - při něm je neúčinná fiskální politika, jeho hodnotu nemusí udržovat ČNB

- apreciace - zhodnocení flexibilního kurzu

- depreciace - znehodnocení flexibilního kurzu

= Mundell-Flemingův model

• model ISLM + křivka platební bilance

křivka IS - vyjadřuje rovnováhu na trhu statků a služeb

křivka LM - vyjadřuje rovnováhu na trhu peněz

křivka PB - vyjadřuje všechny kombinace produktu a úrokové míry, při kterých je platební bilance vyrovnaná

P ředpoklady modelu:

1. Domácí cenová hladina je fixní

2. Ekonomika pracuje pod potenciálním produktem

• tzn. nejsou dostatečně využity výrobní zdroje, existuje dostatečná zásoba práce a kapitálu

• přidáme do modelu křivku PB

malá otevřená ekonomika - sama nemůže ovlivnit světovou úrokovou sazbu ani výši produkce v zahraničí (např. Česká republika)

3. domácí úroková míra se rovná světové i_D = i_F

31. Inflace, formy, příčiny

- inflace = všeobecný nárůst cenové hladiny, je to důsledek znehodnocení peněz (opakem je deflace –

snížení cenové hladiny)

- míra inflace => tempo růstu cenové hladiny,

- formy:

a) z hlediska projevu – zjevná (nárůst cenové hladiny)

- potlačená (existence černého trhu)

- skrytá (šedá ekonomika)

b) z kvantitativního hlediska – mírná (tempo růstu příliš nepřevyšuje tempo růstu inflace)

- pádivá (lidé přestávají mít důvěru k penězům)

- hyperinflace (v stovkách až tisících %, peníze vůbec nefungují)

c) z hlediska příčin – poptávková (způsobená pozitivním poptávkovým šokem)

- nákladová (způsobená negativním nabídkovým šok)

- setrvačná

Dělení z hlediska příčin inflace:

1. setrvačná (očekávaná) inflace - očekávání lidí se přizpůsobí konkrétní míře inflace (lidé s ní počítají)

2. poptávková inflace = inflace tažená poptávkou (poptávkový šok) - nárůst poptávky bez změny nabídky

• p říčiny inflace jsou na straně agregátní poptávky (nadměrný růst agregátní poptávky)

• může to způsobit:

• příliš expanzivní fiskální a monetární politika

• politika zaměstnanosti (vysoká zaměstnanost)

• permanentní státní deficit

• růst poptávky se projeví v růstu cen

• tím musí vzrůst mzdy (náklady na výrobní faktory) a tím se snižuje agregátní nabídka

AD  P  náklady (mzdy)  AS

3. nabídková inflace= inflace tažená nabídkou (nabídkový šok)

• z droje příčin jsou na straně nabídky

• nejdůležitější zdroj na straně nabídky jsou náklady  tzv. nákladová inflace

• rostou ceny vstupů  agregátní nabídka klesá

 nákladů  AS

• snaha zvýšit agregátní poptávku a vrátit s k rovnováze

stagflace = stagnace + inflace

• náklady stále rostou, ale produkt stagnuje  ekonomický růst je nulový

• národohospodářský produkt neroste a inflace je vysoká, vysoká je i nezaměstnanost

slumpflace = pokles + inflace

• dochází k poklesu produktu + vysoká inflace a nezaměstnanost

• náklady rostou