20. Monetární politika, nástroje pomocí modelu is-lm V uzavřené ekonomice

- ovlivňuje množství peněz v ekonomice

- monetární expanze => zvýšení peněžní zásoby přinese posun křivky LM doprava, snížení peněžní zásoby

přinese posun křivky LM doleva

- monetární restrikce - snížení množství peněz v ekonomice nebo zvýšení úrokových sazeb

- účinnost monetární politiky - vytěsňovací efekt

- plochá IS => účinnost monetární politiky vyšší

- strmá IS => účinnost monetární politiky nižší

- vertikální IS => investice by vůbec nereagovaly na úrokovou míru, monetární politika zcela neúčinná

- strmá LM => monetární politika je účinnější při nízké citlivosti poptávky po penězích na úrokovou míru

- vertikální LM => posun je největší, poptávka po penězích vzhledem k úrokové míře by byla rovna 0

- horizontální LM => „past na likviditu“ - lidé peníze drží při dané úrokové míře, která neklesá,

investice nevzrůstají => monetární politika je zcela neúčinná

21. Agregátní poptávka (charakteristika, determinanty, speciální případy křivky ad)

- vyjadřuje různá množství reálného produktu, která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční zákazníci

koupit při různých cenových hladinách

- vyjadřuje vztah mezi rovnovážnou produkcí a cenovou hladinou

- křivka klesající => čím nižší je cenová hladina, tím vyšší je reálný produkt

- klesající tvar křivky agregátní poptávky je vysvětlen třemi efekty: efektem úrokové míry (keynesův efekt

=> pokles cenové hladiny = růst kupní síly peněz = růst poptávky po obligacích = růst ceny obligací =

pokles úrokové míry = růst poptávky hlavně po investicích) , efektem bohatství (Pigouův efekt =>

pokles cenové hladiny = růst reálné hodnoty peněžních zůstatků - lidé více utrácejí) a zahraničním

efektem (pokles cenové hladiny = růst poptávky po levnějších statcích naší ekonomiky)

- vychází z modelu IS-LM => čím plošší je IS a čím strmější je LM, tím plošší bude křivka AD, čím

strmější IS a čím plošší je LM, tím strmější bude křivka AD

- extrémní případy

- past na likviditu (křivka LM je horizontální) => úroková míra je nízká, citlivost poptávky po

penězích je vysoká a lidé chtějí při dané úrokové míře držet co nejvíce peněz a co nejméně cenných

papírů, protože očekávají růst úrokové míry

• Přirozený samoregulující mechanismus => tvrzení, že pokud se nezmění úroková míra, nezmění se také investice a křivka AD bude vertikální => KLASIKOVÉ

• PIGOU => myslí, že nikdy nemůže být křivka vertikální, pouze negativně skloněná => viz. Pigoův efekt

- deflační impotence (křivka IS je vertikální) => citlivost agregátních výdajů b rovna nule, investice

nebudou reagovat na změnu úrokové míry

- posun křivky AD

- posun křivky IS => zvýšení G, I, TR, Ca, snížení Ta

- posun křivky LM => posun vlivem změny nominální zásoby peněz (ne změnou cenové hladiny, to by

byla změna sklonu)

• graf:

• sklon křivky AD

• vyjadřuje citlivost agregátních výdajů na změnu cenové hladiny

• n ízká citlivost - křivka AD je strmá

• vysoká citlivost - křivka AD je plochá

• křivka AD je vždy klesající

• při poklesu cenové hladiny rostou reálné peněžní zůstatky a tím rostou agregátní výdaje  růst rovnovážného produktu

• sklon křivky AD závisí na sklonu křivek IS a LM: čím plošší je křivka IS (vysoké b, vysoký multiplikátor) a čím strmější křivka LM (při daném k, menší h), tím je křivka AD plošší

• poloha křivky AD

• stejné faktory, které posouvají křivky IS a LM, budou posouvat i křivku AD