3.3) Situace na území dnešní čr

• VŠO založena r. 1919, studium původně 3leté, poté se o rok prodloužilo, absolventi začali po r. 1934 dostávat titul RCDr. (doctor rerum commercialium).

• Nejznámějšími profesory:Josef Macek, Gustav Švamberg a Josef Pazourek

• období mezi sv. v. bylo příliš krátké na to, aby v podnikovém hospodářství mohly vyrůst velké zakladatelské osobnosti. Škola uzavřena v listopadu 1939.

• po 2.ww byla činnost školy obnovena.- nejvýznam. profesory:Karel Žlábek a Josef Blecha.

• v r. 1945 byla jako protiváha „reakční“ VŠO založena Vysoká škola politická a sociální

(VŠPS), kde mohli studovat i studenti bez maturity. Absolventi získali titul RSDr. Poté byla

VŠO přejmeno vána na Vysokou školu věd hospodářských (VŠVH), v r.1949 byla zřízena

Vysoká škola politických a hospodářských věd a VŠVH i VŠPS byly zrušeny. Z hosp.

fakulty VŠPHV vznikla 1.9 1953 VŠE a VŠPHV zanikla.

• 1952-1960 existovala na ČVUT ekono-inženýrská fakulta, vedoucí osob.:František Brabec

• z politických důvodů byla vytvořena tlustá čára mezi předválečným a poúnorovým

vývojem- pposílilo centrální řízení,zlikvidována soukromá podnikatelská aktivita a rozhodovací pravomoci podniku byly omezeny na minimum.

-Podnikové hospodářství jako VŠ předmět nahrazeno „organizací a plánováním podniku“. Logika předmětu spočívala v tom, že o alokaci a využití zdrojů se rozhodovalo na nadpodnikové úrovni a podnik pouze plnil zadané úkoly.

• v poúnorové politice se objevovaly reformní snahy (1957, 1967, 1980). Neuplatnily se, ale

v podvědomí ekonomů zůstaly díky nim násl. poznatky:

• systém přímé direktivity se vyčerpal a není schopen se adaptovat na new podmínky

- je nutno uznat relativní samostatnost podniku

- zisk není zavrženíhodný, ale je to prvek pro stimulaci a hodnocení podniku

4. Efektivnost podniku a její základní kategorie

Výroba= každá činnost, kt tvoří hodnotu

1) Výrobní faktory a jejich klasifikace:

3 základní výrobní faktory dle národohosp fakulty

- práce………původní

- půda………..původní faktor

- kapitál…….odvozený faktor

z hlediska podnikové ekonomiky rozlišujeme výrobní faktory:

1,dispozitivní práce (podnikové řízení)…….dispozitivní faktor

2,výkonná práce

3,dlouhodobý hmotný majetek

4,materiály…………………………………elementární výrobní faktory

řídící práce= management

-úkolem je zajistit optimální kombinaci všech ostatních faktorů

Potřeba jednotného podnik. řízení, stanovit cíle podniku a způsoby jejich dosažení

Činnosti- plánování, vytváření organizace, rozdělování úkolů, běžné rozhodování,kontrola

Výkonná práce

=lidská energie a duševní schopnosti vynakládané při výrobě statků

Cenou práce jsou mzdy (u managementu platy) a další personální náklady

Mzdové náklady tvoří hrubá mzda- součet zákl. mzdy(časové, úkolové, prémiové), přesčasové mzdy(přesčasy, neděle, svátky) a příplatky za práci ve ztížených podmínkách

a vedlejší mzdové náklady- placená dovolená, dny svátků, dny pracovní neschopnosti

množství outputu na jednoho pracovníka=produktivita práce

dlouhodobý hmotný majetek

soubor věcných prostředků, které nejsou opotřebovávány v jednom výrobním cyklu, ale slouží v podniku po delší dobu- stroje,dopravní prostředky

technická životnost dána –dána způsobilostí plnit technický účel tj. produkovat technicky nezávadné statky

ekonomická životnost- způsobilostí zajistit potřebnou hospodárnost tj. vyrábět statky s takovými náklady, které jsou schopné konkurence

odpisy-vyjádření postupného snižování hodnoty, jsou nákladovou položkou, jsou součástí ceny výrobků produkovaných těmito prostředky, výše odpisů ovlivňuje výši zisku

výrobní kapacita- potenciální schopnost výrobní jednotky produkovat statky

materiál

pracovní předměty, ze kterých vznikají finální výrobky

• suroviny-přírodní látky v původním stavu- železná ruda

• základní materiály-částečně zpracované, základní substancí výrobku-ocel, plechy

• pomocné materiály- napomáhají ke vzniku výrobku, netvoří však hlavní látkovou substanci- barvi, lepidla

• provozní látky- nevcházejí do výrobku, ale pomáhají k jeho vzniku-mazadla, palivo