- •Genotyp a jeho variabilita, rekombinace, mutace
- •Specifická imunitní odpověd
- •Prevence a časná diagnostika vrozených vad
- •Genotyp a prostředí
- •Regulace buněčného cyklu
- •Krevně skupinové systémy jejich dědičnost biologický význam
- •Metody analýzy dna
- •Struktura bakteríí, význam V medicíně
- •Dědičnost a biologický význam Rh systému
- •4. Základní zákony genetiky, Mendlovy pokusy
- •Průběh buněčného cyklu
- •Hlavní histokompatibilní komplex člověka
- •5.Genealogická metoda
- •Imunokompetentní buňky
- •6. Autosomálně dominantní dědičnost
- •Rozdíl mezi specifickou a nespecifickou imunitní odpovědí
- •7. Autosomálně recesivní onemocnění
- •Struktura a funkce genu, bodové mutace
- •Transplantační zákony
- •8. Dědičnost pohlavně vázaná
- •Replikace dna
- •Chromosomální odchylky
- •9. Multifaktoriální dědičnost
- •Genetický kód, bodové mutace
- •Stárnutí organizmu
- •10. Multifaktoriálně dědičné znaky u člověka
- •?Dna sekvence proteinové a neproteinové? Genetika transplantací, trans. Pravidla, histokompatibilní systémy
- •11. Interakce nealelních genů, polygenní dědičnost
- •Translace
- •Syndromy podmíněné aneuoplodií autosomů
- •12. Farmakogenetika a nutrigenetika
- •Transkripce a posttranskripční úpravy rna u eukaryot
- •Mutagenní a teratogenní faktory životního prostředí
- •13. Mnohotná alelie
- •Genetické příčiny procesu stárnutí a smrti
- •Prevence a možnosti léčby geneticky podmíněných vad
- •14. Vazba, marker, využití vazby pro diagnostiku
- •Vazba úplná, neúplná, volná kombinovatelnost
- •Příčiny stárnutí organismu
- •16. Prenatální vývoj
- •Buněčná signalizace
- •Dědičné choroby - příklady
- •17. Podstata dědičných chorob
- •Cytogenetické metody, karyotyp, chr. Odchylky
- •19. Mitochondrie, význam
- •Příčiny stárnutí organizmu
- •Farmakogenetika a nutrigenetika
- •20. Význam a struktura chromosomů eukaryot
- •Restrikční endonukleázy, využití pro analýzu dna
- •Populace z genetického hlediska, c-h-w rovnováha
- •Velká populace
- •Vztah alel: úplná dominance / recesivita
- •21. Selekce
- •Metody analýzy nukleových kyselin
- •Karyotyp, chromosomové aberace
- •22. Příbuzenské sňatky a jejich rizika
- •Ontogeneze pohlaví u člověka, poruchy
- •23. Prenatální diagnostika dědičných chorob a vad
- •Transkripce a posttranskripční úpravy rna u eukaryot
- •Teratogeneze, teratogeny
- •24. Malé populace – genetický drift, význam pro evoluci
- •Interakce nealelních genů, polygenní dědičnost a multifaktoriální dědičnost
- •Imunitní systém člověka, autoimunitní reakce
- •25. Meióza, poruchy, spermiogeneze, oogeneze
- •Struktura a funkce eukaryotní buňky
- •Charakteristika nádorově transformovaných buněk
- •29. Regulace buněčného cyklu
- •Přenos signálů V buňkách
- •Gonozomálně recesivní onemocnění
- •30. Cytogenetické vyšetření
- •Tumor-supresorové geny, regulace buněčného cyklu
- •Imunitní systém člověka
- •31.Strukturní přestavby chromosomů
- •Protoonkogeny, tumor-supresorové geny
- •Vazebné analýzy (souther blot, genealogické studie)
- •32.Chromosomální determinace pohlaví
- •Mitotické a meitocké dělení, průběh, význam
- •Příčiny vzniku nádorového onemocnění
- •35.Southern-blot, polymorfismus délky restrikčních fragmentů (rflp)
- •Iniciace a přepis
- •40. Cystická fibróza a fenylketonurie
- •Hlavní histokompatibilitní systém člověka
- •Karyotyp, cytogenetické vyšetření
- •41. Léčba gen. Podmíněných nemocí Ribosómy - stavba, význam
- •Polymerázová řetězová reakce
- •42. Imunita
- •Choroby děděné gonosomálně recesivně
- •Hybridizace dna, využití sond
Hybridizace dna, využití sond
Hybridizace DNA in situ -> slouží při vyšetření FISH
Počet chromosomů lze stanovit běžnými mikroskopickými technikami pomocí vhodného cytogenetického barvení. Složitější již je umisťování genů na jednotlivé chromosomy. Za tímto účelem byly vyvinuty speciální metody (hybridomová metoda), kdy se vytvářely buněčné kultury s kombinovanou chromosomovou výbavou (například člověka a myši). V těchto kulturách se postupně eliminovaly lidské chromosomy (nebo jejich části) a vyhodnocovala se přítomnost produktu sledovaného v závislosti na zbylých chromosomech (pokud v buňce zbyl pouze jeden lidský chromosom a produkt hledané genu se stále tvořil, potom bylo možné tento gen lokalizovat na onen chromosom). Tato metoda byla velmi zdlouhavá a vyžadovala velikou zkušenost.
Známe-li proteinový produkt genu, můžeme zkusit z primární struktury - tedy pořadí aminokyselin - sestavit sekvenci nukleotidů, které by toto pořadí kódovaly. Nyní můžeme zkusit, zda takto vytvořené sondy budou hybridizovat s nějakou sekvencí na některém chromosomu. Využíváme při tom metody in situ hybridizace, kdy necháváme hybridizaci proběhnou takříkajíc "na místě" - tedy například přímo na podložním sklíčku mikroskopu, ve kterém můžeme rovnou sledovat, zda na některém chromosomu značená (např. fluorescenčním barvivem) sonda hybridizuje.
Využití DNA sond (denaturovaná jednovláknová DNA, která je schopna se na základě komplementarity vázat k cílové sekvenci); Dna sonda je předem označena některým fluorochromem (Texas red)
+ ot. č. 17
43. Rekombinace, vazba úplná, neúplná – význam pro diagnostiku
Viz ot. č. 1 a 14
Hybridizace DNA, využití sond
Viz ot. č. 17 a 42
Transplantace a odezva imunitního systému
44. Genotyp a fenotyp, vztahy alel
Genotyp – soubor všech alel jedince
Fenotyp – soubor všech znaků jedince v užším slova smyslu konkrétní forma znaku, určován genotypem a může být ovlivněn i prostředím
Vztah alel
Alely-různé formy genu odpovědné za jeho odlišné projevy
Více forem genu -mnohotná alelie, polymorfismus (např. krevní systém AB0, transplantačních antigeny)
Shodné alely -homozygotní stav; dominantní homozygot (AA), recesivní homozygot (aa)
Dvě odlišné alely (Aa) -heterozygotní stav
Alely téhož genu mohou mít vůči sobě vztah:
Úplné dominance a recesivity; fenotyp jedince určuje dominantní alela již v jedné dávce.
Fenotyp odpovídající recesivní alele -recesivní homozygoti
U mužů u genů lokalizovaných na heterochromosomu X hemizygotní stav (pseudodominance)
neúplné dominance-fenotyp heterozygota není shodný s fenotypem homozygotů
kodominance-genový produkt obou alel se rovnocenně projeví ve fenotypu (např. krevní skupiny AB nebo MN, alely HLA komplexu)
Typy geneticky podmíněných nemocí
Farmakogenika a nutrigenetika
Viz ot. č. 12
45. Polymorfismus HLA systému
Populační genetika, malé a velké populace
Mutageny, teratogeny
46. Mutace, rozdělení význam
Oogeneze, spermiogeneze
Imunitní systém člověka
47. Nádorová onemocnění
Analýza nukleových kyselin
Viz ot. č. 3
Poruchy funkce imunitního systému, asociace chorob a alelami HLA lokusu
Autoimunitní onemocnění – některá ze složek imunitního systému reaguje na struktury organizmu vlastní. Imunitní odpověď na tělu vlastní antigeny.
Roztroušená skleróza
Více ženy než muži
Věk 20-40 let
Zánět mielinu (bílé hmoty) – porušení fce axonů – mozek, mícha
Asociace HLA DR
Revmatoidní artritida
Zejména ženy
25-30 let
Chronická, zánětlivá destruktivní choroba
Infiltrace kloubního prostředí zánětlivými bunkami
Výskyt 1%
Asociace HLA DR4, HLA DR1
Morbus Brechtův
Ankylující spondylitida ( degenerativní onemocnění kloubů a páteře)
Asociace s alelou HLA-B27
Frekvence alely HLA-B27 u zdravého jedince je 9,4% a u nemocného 90%
Postižení zejména muži od 25 let
Vysvětlení asociace podobnost antigenu klebsiel s antigenem B27 – nedostatečná odezva imunitního systému na infekci patogenem
48. Geneticky podmíněné choroby a jejich členění
Buněčný cyklus a jeho regulace
Struktura nukleových kyselin
49. Autosomálně dominantní onemocnění; polycystická choroba ledvin, hypercholesterolémie, Huntingtonova chorea
Polycystická choroba ledvin; 1/600-1000
Mutace genu PKD1 (protein polycystin)
Do dospělosti žádné symptomy
Později vysoký krevní tlak, krev v moči, bolest v břišní dutině, infekce močových cest, selhání činnosti ledvin
1/3 pacientů – cysty v játrech
10% pacientů rozšíření (dilatace) žil v mozku → mozkové příhody
Léčit infekce, regulovat tlak krve, dialýza, transplantace ledvin
Hypercholesterolemie (1/500 heterozygotů) - mutace v genu kódujícím receptor pro LDL (low density lipoprotein) ® v cytosolu změna struktury receptoru
LDL – komplex proteinu a lipidu; hlavní transportní protein cholesterolu
Cholesterol vstupuje do buněk endocytózou - pomocí clathrinu ® fúze s lysozomy ® proteinová a lipidová složka LDL se zde hydrolýzou oddělí na aminokyseliny, cholesterol, mastné kyseliny
Exogenní cholesterol po vstupu do buňky potlačuje syntézu endogenního cholesterolu ® udržování vyvážené hladiny
Mutace receptoru ® cholesterol cirkuluje v krvi ® ateroskleróza, infarkt (35- 40 let), úmrtí – 60 let
Huntingtonova chorea (HD) - mutace v genu kódujícím protein huntingtin (expanze trinukleotidů - CAG)
5’ konec genu ® 10 – 34 repetic CAG
Pacienti 42 – 100 CAG repetic
CAG = kód pro glutamin
1/10000 - 20000
Postižení nervových buněk mozku; ve středním věku mírné změny osobnosti, během 10-20 let postupná ztráta kontroly mentálních a fyzických schopností
HD není léčitelná; některé symptomy lze léky zpomalit
Typy mutací, význam mutací
Embryonální vývoj a jeho poruchy
Viz ot. č. 49
50. Vývojové vady, příčiny vzniku
Stárnutí organizmu
Genetické poradenství, prenatální péče
genové poradenství:
v rodinách, kde je vysoká přítomnost určitého znaku, ale dědičnost neodpovídá Mendelovým pravidlům (– neodpovídá riziko opakování viz AD, AR, GD, GR dědičnost) je podezření na polygenní genetickou podstatu
polygenní dědičnost – nedědí se choroba, pouze předpoklad pro její manifestaci – DISPOZICE (~predispozice)
pro určení pravděpodobnosti rizika projevu dané choroby byl vypracován tzv. Edwardsův vzorec či tabulky empirických rizik
prahová hodnota ® manifestace znaku
u některých polygenně děděných chorob hraje roli věk postiženého či pohlaví
stenóza pyloru 5x častější u chlapců
luxace kyčelního kloubu 5x častější u dívek
prevence:
zlepšení životního prostředí vede ke zvýšení prahové hodnoty ® nižší pravděpodobnost postižení
prenatální screening
(ultrazvuk, hladina a-feto-proteinu), rodinný ochranný režim
Základní je vyšetření gynekologické, vždy je kontrolován krevní tlak, zjišťována hmotnost těhotné a orientačně vyšetřena moč. Opakovaně je odebírána krev. Cílem je především zjistit krevní skupinu a Rh-faktor těhotné, zhodnotit její krevní obraz a zjistit, zda těhotná neonemocněla některými infekčními nemocemi, které by mohly vyvíjející se plod poškodit nebo mu způsobit problémy po porodu. V 16. týdnu těhotenství se také odebírá krev na vyšetření, které má vytipovat malou skupinu těhotných žen, jejichž plod by mohl být ohrožen vrozenou vývojovou vadou. V 36. týdnu těhotenství by téměř každá těhotná měla mít proveden výtěr z pochvy. Podle jeho výsledku jsou pak v určitých případech během porodu preventivně podána antibiotika, aby byl novorozenec ochráněn před možnou nákazou. Od 24. týdne mohou být poslouchány ozvy plodu (poslech srdce plodu). U normálně probíhajícího těhotenství je pak zhruba od 35. týdne natáčen takzvaný kardiotokograf (KTG, CTG). Je to záznam, na němž jsou dvě křivky. Horní označuje srdeční frekvenci plodu, podle dolní se hodnotí přítomnost či nepřítomnost děložních stahů (kontrakcí).
Mutace
Selekce Náhodná trvalá dědičná změna genetického materiálu
•Chromosomová (např. zlom)
•Genová (např. bodová mutace)Mutace
•tolerované (přírodní výběr)neutrální (neovlivňují reprodukční schopnost nositele)výhodné(zvyšují reprodukční schopnost nositele, zlepšují stávající funkce –např. duplikace genů
•nevýhodné (ztráta nebo porucha funkce genu)
•zakázané (letální –neschopnost reprodukce)Každý jedinec –12 genů s nevýhodnými recesivními mutacemi -z nich 3-5 genů v homozygotní formě je letálníchFrekvence mutací u lidí –10-6–10-5
Mutagenní faktory
Mutace spontánní:
chyby při replikaci –bodové mutace
inekvální crossing-over –delece, duplikace
poruchy mitózy/meiózy –monosomie, trisomie …
Indukované: vyvolané zevními vlivy (mutageny)
fyzikální-ionizující záření (gamma, rtg), UV
chemické-polycyklické aromatické uhlovodíky, nitrosaminy, mykotoxiny, těžké kovy (chrom, nikl, arsen, rtuť), azbest
biologické –např. papiloma viry, některé adenoviry a herpes-viry
Bodové mutace
Záměny basí
a)Neutrální (tiché mutace)
b)Záměna aminokyselin v polypeptidu
c)Předčasná terminace
Delece→ posun čtecího rámce
Inserce→ posun čtecího rámce
Duplikace
Působením mutací mohou vznikat
a)nové alely daného genu → variabilita znaku
b)škodlivé mutace
c)letální mutace
Mutace na úrovni úseků DNA
Delece
Inserce
Translokace
Duplikac
Intervize